Jak být na 100 % sama sebou
×

E-book Jak se poznat a být sama sebou

Ušetři si trápení ze špatných vztahů. Buď ženou, která je milovaná svým okolím pro to, jaká skutečně je. Stáhni si náš e-book a zjisti, jak na to.


V tomto článku vám popíšu svoji zkušenost s klientkou Mirkou. Už na začátku si dovolím malý spojler a prozradím, že ten příběh nemá šťastný konec. Je to jeden z mála případů, u kterého koučování nepomohlo, a kde jsme musely spolupráci předčasně ukončit, protože prostě nedávala smysl. Co se stalo a proč? Čtěte dál.

Mirka otrokem

Mirka byla normální žena jako každá jiná. Matka tří dětí, šťastně vdaná, slušně vydělávající, žijící svým stereotypem již 16 let. Její život se motal kolem dětí a péče o manžela. Mirku netrápil její život, ale to, že nikdy nedosáhla svých cílů. Nebyly to cíle nereálné. Jednalo se o to zhubnout, mít na sebe více času, dodržovat zdravý životní styl a s větším klidem zvládat náročné situace s dětmi, které jí přináší stres.

Jenže…

Když jsme se více bavily o jejích cílech, o tom, jak to má vypadat situace, kdy tyto cíle bude naplňovat a žít, odhalovala se její velká frustrace. Mirka totiž měla pocit, že nic nedokáže. Sama sebe přesvědčila o tom, že se jí nikdy nic nepodaří, a tak si tedy alespoň dala za cíl to cvičení, jídlo atd., protože má pocit, že tohle by dokázat mohla. Když jsme se více bavily o tom, co přesně jí stojí v cestě, nejednalo se vyloženě o její pocit neschopnosti. Jednalo se o to, že se vždycky od svých cílů nechá odvést okolnostmi. Dcera nestihla napsat úkol – honem ho musím dopsat za ni. Manžel dnes přijde dřív z práce – musím být dřív doma a uvařit mu. Cokoli se stalo ovlivnilo Mirku tak, že musela přispěchat a posloužit ostatním (ačkoli o to nebyla žádaná) a odsouvat samu sebe na druhou kolej.

Jak koučování pokračovalo…

Místo na naplnění jejích cílů jsme se po společné domluvě tedy vrhly na tuto tendenci být tu pro všechny jen ne pro sebe. Strávily jsme 6 hodin terapie a koučování tím, že jsme prozkoumávaly dopady jejího chování na její rodinu, na výchovu dětí a na ni samotnou. Zpracovávaly jsme strachy a obavy z toho, co se stane, když si udělá čas na sebe a nepomůže dětem. Dokonce jsme se věnovaly i tomu, jak jednat s manželem, aby na ni nevytvářel tlak povinnostmi, které na ni házel. Mirka vždy odcházela z koučování s pozitivní energií a s nadějí toho, že teď už to půjde.

A ono to pořád nešlo…

Problém Mirky tkvěl v tom, že se nedokázala přenést přes představu, že žije sama pro sebe. Její potřeba sloužit, přesnější výraz by bylo otročit, celé své rodině, byla v ní tak silně zakořeněna, že se pro ni stalo nemožné. Kdykoli dělala něco sama pro sebe, musea přestat, protože to považovala za sobecké, ale přitom to vědomě chtěla. Přistoupila jsem tedy k drsnější metodě. Ze strany podporujícího terapeuta jsem se stala terapeutem drsnějším, protože to Mirka potřebovala. Barvitě jsem jí vykreslila, jak její život bude nejspíš vypadat, pokud v tomto bude pokračovat. Jak se bude prohlubovat její deprese, jaký dopad to bude mít na její zdraví, co způsobuje takovou výchovou svým dětem a proč tímto stylem zhoršuje své manželství. Dala jsem jí jasné body, kterých se měla následující týden držet hlava nehlava, ale Mirka se rozhodla pro svoji cestu.

Naše poslední sezení

Když Mirka přišla na poslední sezení, začala mi vyprávět příběh, proč se nemohla řídit radami. Dcera totiž zapomněla, že má úkol, který za ni Mirka dodělávala do jedné do rána – bez dcery. Ta se totiž musela vyspat, aby byla ve škole čilá. Jak musela každý den uklízet alespoň hodinu, protože nad ní manžel stál a kontroloval, jak dobře ten prach utírá. Příběh o tom, jak dělala za syna školní projekt, protože si sny chtěl hrát s kamarády. V etickém kodexu, kterým se řídím, stojí, že nepokračujeme ve spolupráci s klienty, kteří nemají skutečnou touhu změny. Zeptala jsem se tedy Mirky nakolik je odhodlaná změnu opravdu udělat, nakolik ji chce. Protože i přes všechnu práci stále nemá žádný postup. Mirka se přiznala k tomu, že jí pouze dělá dobře upustit napětí a s někým si o svých problémech popovídat, ale že změny není schopna. A tímto jsem s ní ukončila spolupráci.

Samo to nejde

Někdy jsou hodiny, kdy jde změna s klientkou jako po másle. Po hodině odchází jiný člověk a po týdnu se svým tématem opravdu hodně pohnul. Někdy to trvá pár schůzek a někdy se to nepodaří vůbec jako u Mirky. Je naivní očekávat, že změna přijde sama. Musíte pro ni něco udělat, musíte chtít, jinak vám ani ten nejlepší terapeut světa nepomůže.

Máte odhodlání udělat změnu?

Nechcete už žít ve svém pohodlném, ale ubíjejícím stereotypu?

Začněte kliknutím na tlačítko pod článkem.

Líbí se vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím. Váš názor mne zajímá.