Jak být na 100 % sama sebou
×

E-book Jak se poznat a být sama sebou

Ušetři si trápení ze špatných vztahů. Buď ženou, která je milovaná svým okolím pro to, jaká skutečně je. Stáhni si náš e-book a zjisti, jak na to.


Říká se, a možná jste to slyšely, že vztah s otcem určuje vztah, jaký má jeho dcera později k mužům. Ale co jste možná neslyšely, tak je to, že vztah s otcem dokonce významnou měrou přispívá k formování ženskosti a očekávání od vztahů – jakýchkoli. V tomto článku vám nabízím novou perspektivu pohledu na vztah otec – dcera. Třeba se v něm najdete, třeba tam najdete svého tatínka.

Role otce

Dle výzkumu, který jsem četla, ale bohužel si už nepamatuji jeho přesné jméno, vyplývá, že vliv otce na tvorbu ženskosti u dcery má větší formovací dopad než vliv na formování mužskosti u syna. A proč vlastně? Pro ženu je vztah s otcem primární. Otec jí ukazuje, co může od mužů očekávat. Dává jí najevo, jestli je princeznou jeho vesmíru (pro příklad toto chápejte jako velmi rozmazlenou holčičku) nebo jestli je mu na obtíž (chápejte jako otec bez zájmu, popř. naprosto chybějící). Je to tedy první vztah, který dává základ všem dalším vztahům, nejen těm partnerským. Žena tam zjišťuje, jaká je její pozice. Otec často bývá větší autoritou než matka ve vnímání dítěte. Maminka je tady pro mě – vaří, uklízí, stará se, fouká na bolístky – takže je dítětem vnímána jako „automatická“. Ale tatínek, to je něco jiného. To je Bůh. Chodí do práce, takže ho dítě vídá podstatně méně, a o to více si ho staví na piedestal. A z pozice piedestalu dostává od dcery do rukou kouzelnou hůlku, pomocí které ji může formovat.

Jak probíhá formování

Jak jsem slíbila výše, uvedu příklad. V příkladu princezničky se děje to, že se z ní tatínek doslova posadil na zadek. Princezna dostane všechno, na co si ukáže, nikdy nedělá chyby, nikdy není potrestaná, nikdo jí nesmí říct nic špatného, a když něco pokazí, tatínek zakročí a vše napraví. Dává jí takto vzor toho, že je velice výjimečná. Pro potřeby tohoto příkladu až velmi výjimečná, což v malé dívence nejspíš vyvolá pocit, že by měla mít všechno na světě. Často z takové dívenky potom vyroste dámička, která očekává, že se jí svět bude klanět. Její práce pro ni není dost dobrá, protože má přece na víc (a to i přesto, že např. na základě praxe nemá), žádný muž jí není dost dobrý, protože jí nikdo nevěnuje 100% pozornosti a času, a když už náhodou věnuje, stejně si chybu najde, protože chce víc. Často chce něco, co si ani neumí představit. Většinou něco absolutně nereálného.

V opačném případě, kdy otec chybí nebo nevěnuje pozornost, popř. probíhá násilí – ať už slovní či fyzické, se zase dívenka stává ženou bez hodnoty. Její primární vztah s pánem na piedestalu je neutrální v tom lepším případě a negativní v tom horším. Malá holčička nepřišla na to, co má udělat, aby ji měl tatínek rád, aby si jí všímal. A to se snažila! Byla hodná, poslouchala, nosila jedničky, nikdo o ní ani nevěděl, přesto si jí nikdo nevšiml, nebo když všiml, tak to dostala negativně najevo. Takové děvče vyroste v ženu, která bude mít pocit, že sama o sobě není dost dobrá. Vše si musí zasloužit a vydřít. A když už dře, tak stejně na své práci vidí hromadu chyb. Nikdy nic není dobré, ona není dobrá. Ačkoli jiným způsobem než u princezničky v prvním příkladu.

Samozřejmě, toto jsou extrémní příklady pro pochopení. Většina z nás se může nacházet v jakémsi středu. A většinou se v něm nacházíme, protože málokdo z nás pochází ze skvěle fungující a stabilní rodiny. Vždy si najdeme nějaká pro a nějaká proti a obojí formuje naše ženství v budoucnu. Je jen na vás si tu souvislost najít.

A co ta ženskost?

Už možná tušíte, kam to s tou ženskostí míří. Tatínek, který tvoří ženskost své dcery „správným“ způsobem, je ten, který si jejího ženství aktivně všímá. „Máš nové šaty? Moc ti sluší.“; „Vypadáš stejně krásně jako maminka.“ – to jsou věty, které může říkat. Tím, že si ženskosti všímá, vám dovolí ji přijmout. Je to jakési povolení, které od něj dostáváte k tomu být ženou. Připouští tak totiž i vaši sexualitu (hezké šaty = bude se líbit klukům). Je to muž, jehož „posouzení vaší ženskosti“ je pro váš vztah k sobě samé velmi zásadní.

Závěrem

Možná máte to štěstí a patříte k těm, které měly tatínka na správné pozici. K těm, co měly k tatínkovi hezký vztah jako dítě a mají hezký vztah i k mužům a muži k nim (alespoň ve velké většině). Nebo bohužel patříte k tomu stále se zvětšujícímu procentu lidí, kteří se potýkali při výchově s ponižováním, nepodporou, ignorací apod. Pokud ano, tak nezoufejte. Pořád se s tím dá něco dělat a není to tak složité. Je to jen o vašem rozhodnutí.

Chcete se naučit vážit si sama sebe, říkat ne a získat si úctu od ostatních?

Chcete prožívat svoji ženskost, a ne ji schovávat?

Chcete mít zdravější vztah se sebou i se svým okolím?

Zažádejte si o konzultaci

Líbí se vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím. Váš názor mne zajímá.