Jak být na 100 % sama sebou
×

E-book Jak se poznat a být sama sebou

Ušetři si trápení ze špatných vztahů. Buď ženou, která je milovaná svým okolím pro to, jaká skutečně je. Stáhni si náš e-book a zjisti, jak na to.


Kdysi jsem měla tendence se vyhradit, když se mi něco nelíbilo – okamžitě. Řešit neshody hned a dojít kompromisu a ideálně tak, aby se daná situace s partnerem už neopakovala. Dneska mám na to jiný pohled. Už si nemyslím, že je nutné se vždy vyhradit nebo se snažit vždy přijít s kompromisem. Jsem toho názoru, že i nad výměnou názoru bych měla přemýšlet. Dál v článku vám přiblížím tři způsoby, jak na výměnu názorů nahlížet.

  1. Tohle je prostě on

Prvním z přístupů je pochopení partnera a jeho slabých stránek. Vysvětlím vám to na sobě. Někdy se vztekám, vážně hodně, obzvlášť, když mi něco nejde. A kdo je v mém okolí nejblíž to zákonitě schytá. Ne, že bych chtěla a dělala to záměrně, ale to je ta moje povaha. Co pro mě partner v tu chvíli může udělat? Odejít. A on to ví.

Stejně tak by to mělo platit naopak. Vy jste si vědoma svého chování v jistých situacích a stejně tak poznejte chování partnera. Je-li to něco, co patří k jeho povaze, odhadněte buď sama, jak se v dané situaci zachovat anebo se partnera zeptejte, co by mu bylo nejpříjemnější. Každý má slabší stránky a některé nezměníme a třeba ani měnit nechceme. Můžeme ale samy pro sebe i pro partnera udělat to, že je budeme respektovat.

  1. Toto on být nemusí

Druhý přístup je ten, když partner dělá něco, co vás sice zas až tak moc neštve, ale v případě, že toho bude hodně, časem vám asi rupnou nervy. Použiju takový typický příklad se špinavým prádlem. Mě osobně nevadí sbírat ponožky a trenýrky a házet je do prádla, ale vím, že v řádu let mě to až tak bavit nebude. Využiju tedy času, kdy ještě trpělivost mám, a jemně partnera upozorňuju na prádelní prohřešky.

Jemným upozorňováním myslím postupné učení. Nebude fungovat „buzerace“ typu: „Už zase jsi nedal prádlo do koše!“ Ale občasná žádost, aby to partner takto dělal a pak hlavně pochvala, když to udělá. On si to snáz zapamatuje, když pochopí, že vám to dělá radost.

  1. A tohle mě fakt naštvalo!

Tenhle odstavec bych shrnula do otázky: „No to snad nemyslíš vážně?“. Vážně mě někdy můj muž hodně naštve. A oba máme naše typické reakce na situace, kdy se zlobíme. Já přestanu přemýšlet racionálně a jenom se zlobím a můj muž prožívá něco velmi podobného. Důležité je, že to ale o sobě víme a tím pádem víme, jak se v takové situaci zachovat – já odcházím a on mlčí, dokud ho vztek nepřejde. A pak si o tom promluvíme.

Je tedy důležité vědět, jak zareagovat v emočně vypjaté chvíli, aby to dopadlo co nejlépe. Poznejte, co pro vás i partnera bude v takové chvíli to nejlepší a dělejte to. Hlavně nedorozumění neřešte s horkou hlavou. Často máme potom tendence říkat věci, které tak nemyslíme a vytváříme si akorát větší a větší křivdu.

Cílem je řešit vše co nejvíce racionálně a s klidem. To je cestou k vzájemnému porozumění. Když pochopíme naše i partnerovi reakce, budeme vědět, co dělat a jak se chovat, aby celá situace dopadla co nejlépe. Postupně se naučíme být komfortní s nepříjemným a spory budeme řešit snáz.

Líbí se vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím. Váš názor mne zajímá.