Jak být na 100 % sama sebou
×

E-book Jak se poznat a být sama sebou

Ušetři si trápení ze špatných vztahů. Buď ženou, která je milovaná svým okolím pro to, jaká skutečně je. Stáhni si náš e-book a zjisti, jak na to.


Na začátku svojí praxe jsem se hodně zlobila na ženy, které za mnou chodily tak říkajíc za pět dvanáct. V průběhu svojí praxe jsem se začala smiřovat s faktem, že to bude nejspíš pravidlem, a teď přijímám realitu tak, jak je. Ženy prostě čekají na poslední chvíli než podniknout kroky. A co je drží na místě? Důmyslná lež o tom, že to snad přejde samo. A víte co? Většinou to samo nepřejde.

Naděje už umřela

Je šílenství myslet si, že vše bude jinak, když se vlastně nic nezměnilo. Člověk je zvyklý uvažovat ve svých naučených kolejích. Možná se někde dozví jinou informaci nebo se něco naučí, ale potom tu máme tu vytrvalost a schopnost odolat tlaku tak, aby se změna skutečně odehrála a nová informace nebo dovednost se stala každodenní praxí. Myslet si, že se vše spraví samo a vyčkávat na ten zázračný moment je velice naivní, ale zároveň nesmírně pohodlné. Proč bychom se taky měli vrhat do „nebezpečných neprobádaných krajin“, když můžeme sedět doma na zadku a přehrávat si v hlavě film s názvem „Co by kdyby“.

Kolik toho snesu

Hranice většiny žen je hodně posunutá. Opravdu hodně vydržíme. Hodně. A tak se často stává, že ženy vyhledávají pomoc až po letech domácího násilí, v silně rozvinuté depresi nebo ve starším věku, kdy už pochopily, že toho muže nejspíš jen tak samy od sebe nepotkají. A to je ten moment za pět dvanáct. Už totiž čekaly tak dlouho, že už čekat nechtějí. Co si ale neuvědomují je, že čím déle čekají, tím více práce potom musí odvést a tím horší pro ně potom změna bude.

Mirka, která byla rohožkou

Mirka byla krásný příklad takové ženy. Měla partnera, který byl ženatý. Ona byla milenkou a byla s tím postem docela smířena. Ale nebyla tou milenkou zahrnovanou dárky jako ve filmu. Ve skutečnosti byla využívaná na občasné noclehy, když on šel z párty, na sex, na zabíjení jeho času, na peníze, a tak na všechno, co vás nejspíš napadne. Mirka se nikdy nesnažila svoji pozici změnit. Nemluvím o tom, že byla milenkou, ale vždycky se smiřovala s využíváním z jeho strany, protože mu chtěla dát to, co mu jeho manželka nedávala – naprosto všechno. Když se s Mirkou opakovaně rozcházel, hrubě s ní hovořil a jednou snad došlo i na lehké násilí, dostala se Mirka pomaličku do depresí. Nepřestávala plakat na svým rozlitým mlíkem a světe div se, chtěla k němu zpět! Ve skutečnosti byla odhodlaná k tomu udělat vše, aby ho zpět získala.

Vyhledala pomoc v momentě, kdy proběhl asi dvanáctý návrat z její strany zpátky k němu. V bodě, kdy nebyl den, aby neplakala. Nemohla se soustředit na nic. Její stabilita byla ta tam a nebyla schopná být v klidu ani na minutu, rozhodilo jí úplně cokoli. Tohle už bylo tak za dvě dvanáct. Mirka měla před sebou dlouhou cestu, kde se nejenom musela naučit nastavovat si ve vztazích zdravé hranice, ale navíc bojovala ještě s pořádnou depresí, nehledě na to, že on se jí stále snažil vracet do života a pro ženu v jejím rozpoložení bylo téměř nadlidské úsilí mu odolávat. A tak si sama udělala svoji situaci těžší. Ale zvládla ji, nebojte se.

Co by kdyby…

Možná vás zajímá, proč tak dlouho čekala. Je to jednoduché. Člověk si postupně na svoji situaci zvyká a stává se pro něj novou normou. Příklad pro pochopení: Lidé v koncentračních táborech byli vhozeni do nelidských podmínek, ve kterých se ale časem naučili žít, protože je přijali jako svoji novou realitu. Podobným způsobem si Mirka kousek po kousku zvykala na stále se zhoršující svoji realitu, že jí to nepřišlo divné, až do momentu, kdy jí to zabraňovalo normálně fungovat i v zaměstnání apod.

A co by byl ten moment, kdy Mirka měla přijít? Správný moment je ten, kdy si přiznáte, co je špatně a rozhodnete se to nepřehlížet. Mirka za sebou měla ve skutečnosti už tři podobné vztahy, pouze tento ji dostal až na kolena, ale princip se ve všech opakoval – ona milenka, on využívá, ona se ještě více snaží, on ji opouští. Pokud by si Mirka po svém druhém nebo třetím takovém vztahu přiznala, že je něco špatně, že takové muže potkává a něco s tím dělala, nemusela toto podstoupit. Rozhodla se ale věřit té lži, že to přejde, že to příště bude jinak.

Závěrem

Už Einstein řekl, že dělat něco stejným způsobem a očekávat jiné výsledky je bláznovství. Stejně tak to platí ve vztazích. Proto k sobě buďte upřímní, přiznejte si, co nechcete vidět a vezměte život do svých rukou. Pokud to neuděláte a zvolíte pasivitu, daleko nedojdete. Když se ale vzchopíte a něco uděláte, možná se něco nového dozvíte, možná se změníte, možná se změní váš partner a možná se stane ještě něco úplně jiného. Každopádně se něco začne dít. Ne samo do sebe, ale protože jste se rozhodla, a to je tou největší hybnou silou ve vesmíru.

Pokud už nechcete čekat, až se to samo spraví, a pokud chcete vzít život do svých rukou, můžete začít kliknutím na tlačítko pod článkem.

Líbí se vám tento článek? Ohodnoťte jej prosím. Váš názor mne zajímá.